Masters Of Rock 2012 - Report a fotky

21. července 2012 v 17:02 | Sharrie |  Reporty
Konečně jsem zpátky plně aktivní. Jak už jsem psala, navštívila jsem festival Masters Of Rock, kde tedy jako hlavní hvězda vystoupily Nightwish. A tak máte taky jedinečnou možnost, přečíst si můj report z této akce. Následujích několik x-řádků se v nejbližší době objeví i na www.rockmag.cz, kde od dubna pracuji jako redaktor. Na konci článku naleznete odkaz na galerii ze všech možných kapel. Přeji příjemné čtení! ;)

Letošní Masters Of Rock přinesl jubilejních 10 let od prvního ročníku a tak nebylo od věci, aby tuto akci, pořádanou každoročně v areálu likérky Rudolfa Jelínka ve Vizovicích, doprovázelo něco speciálního. Každý návštěvník si tam určitě přišel na své a odnesl si odsud skvělé zážitky. Svou účast totiž potvrdili velká metalová jména jako jsou finští Nightwish, Within Temptation, Sabaton, Edguy, Thin Lizzy, Stratovarius, Arch Enemy, Unisonic a mnoho dalších, z českých řad například Arakain s Lucií Bílou.

Do Vizovického areálu jsem společně s přáteli dorazila už den předem, abychom si vše, a hlavně uši, na následující čtyřdenní hudební maratón v klidu připravili. Festival jsem navštívila letos už po čtvrté a vždy se mi tam líbilo. Opravdu jsem se těšila, až vše zase vypukne.

Ještě předem upozorňuji, že budu psát pouze o kapelách, které jsem viděla a slyšela. Proto tu možná nenajdete všechny, ale myslím, že jsem viděla víceméně to hlavní.
Pokračování pod perexem...

Den I.

První den odstartovala kapela Legendy se vrací, ovšem já dorazila po vydatném obědě v podobě místního gyrosu až v polovině na Saltatio Mortis, přímo do první řady. Tahle německá partička předvedla slušný výkon, zpěvák si skočil do davu a na rukou fanoušků se nechal nést přes areál. Do toho ještě dokonce zpíval. Nakonec si s lidmi v prvních liniích podal ruku. Jsou to takový bratři bandy In Extremo, kteří jsou českému publiku jistě známy.
Na podium dorazili The Sorrow. Nestává se moc často, aby se na MOR objevili metalcoreové kapely. Publikum je přijalo s otevřenou náručí a pařilo jako o život! V davu se tvořili moshpity a neustálé wall of death. V prvních řadách lidé házeli hlavou.

Následovali Horkýže Slíže. Abych se přiznala, nečekala jsem, že na ně bude takový nával! Upřímně mě tenhle styl hudby moc nebaví, ale lidem se to líbilo, takže své vystoupení zvládla kapela zřejmě dobře. Mě osobně ale snad nejvíc vadilo zpěvákovo neustálé opakování slova "Kontiňů!" po každé písni. Neřeknu, když zavtipkujete jednou nebo dvakrát, ale čeho je moc toho je příliš, a to si myslím, že jsem pro kdejakou blbost stvořená. Nevím, prostě mi to pak přišlo dost trapné.
Po Horkýže odcházím na autogramiádu Within Temptation a vracím se až na Thin Lizzy z Irska. Kapelu snad asi nemusím představovat, jelikož se na rockové scéně objevují už nějakou řádku let. Předvedli publiku starý rock'n'roll, který nebyl vůbec špatný, ovšem po pár písních už to pro mě byla poněkud nuda.

Hlavní hvězdou prvního dne byly nizozemští symfonici Within Temptation. Kapelu jsem viděla už vloni v říjnu, když navštívili Prahu a koncert se mi hodně líbil. Show na MOR doprovázela velká obrazovka v zadní části podia, na které se promítali klipy k dané písni a také perfektně seřízená světla s plameny. Měli jsme možnost shlédnout celý příběh nového alba "The Unforgiving" a jejich hlavní postavy, jako je třeba Mother Maiden, která dává lidem druhou šanci, a nebo hříšnici Sinéad. Sharonin hlas zněl skvěle, ovšem zpočátku byly WT velmi špatně nazvučeni. V prvních řadách jsme absolutně neslyšely kytary, jenom směs přeřvávajících se bicí a basy. Pak se naštěstí vše dalo do pořádku. Mohli jsme slyšet jak písně z "The Unforgiving", tak i profláklé hity (Mother Earth, Ice Queen, What Have You Done, Our Solemn Hour a další). WT byly pro mě poslední zastávkou prvního dne. Proto jsem se hned po jejich koncertě odebrala do svého stanu.

Den II.

Program druhého byl pro mě nejslabším z celého festivalu. Řekněme, že prostě nehráli kapely z mého soudku. Navíc brzo ráno začalo pršet a tak mi to nepřišlo ani moc škoda. Déšť ovšem trval skoro celý den a to už bylo horší, neboť nám začalo trochu zatékat do stanu.

Nakonec jsem do areálu dorazila až na autogramiádu Sirenie a potom rovnou na jejich koncert. Ten jsem si šla akorát do předních řad nafotit a zbytek prostála pod deštníkem u zadní obrazovky. Sirenia je jedna z mála kapel, která drží pořád pohromadě, navzdory neustálé výměně členů. Tím jsou myšleny hlavně zpěvačky. Nyní post čtvrté vokalistky zaujímá drobná zrzavá španělka Ailyn nebo chcete-li Pilar Giménez Gárcia. Vlastně jsem nevěděla co mám od koncertu očekávat. Nicméně jsem došla k názoru, že to prostě na živo není ono. Ailyn sice zpívala dobře, lidé tleskali, ale pro mě to byla jednoznačně docela nuda. Chyběla tomu šťáva, jak se říká. Kapela navíc nemá basáka, takže během koncertu pracovaly samply. Já si asi nejvíce užila ty songy, které jsem znala jako je "Lost In Life" nebo "My Minds Eye". Potom znovu odcházím do občerstvovací zóny a na nákupy do metalových stánků.

Ze zvědavosti jsem s přáteli dorazila až na Edguy. Shlédla jsem tak tři písně a musela pryč. Přiznám se, nemám už odjakživa ráda pana zpěváka Tobiase Sammeta. Nevím proč, prostě mi nesedne jeho hlas a ani vzhled, ale to je můj osobní komplex. Navíc tam po podiu Sammet různě skákal, tvářil se příliš "namachrovaně" a měl neustálé proslovy, takže ve finále Edguy přetahovaly. Ovšem podle jekotu fanoušků bylo asi vystoupení dobré. Já zůstanu bez hodnocení.

Mým posledním cílem byly švédové Pain. Na ty jsem se moc těšila, protože jsem slyšela, že jsou na živo opravdu dobří. Navíc kapela měla na MOR natáčet své live DVD. Stály jsme tak v patnácté řadě a vyčkaly, až dovrcholily poslední přípravy. Zpočátku to vypadalo velice dobře, ale potom začali hrát a byl průšvih na světě. Z beden se na nás valila masa nerozeznatelných zvuků a do toho zpěv Petera Tägtgrena. Elektronické prvky, které Pain využívají ve své hudbě, nebyly slyšet, kytary zanikaly za bicími a příliš vytaženou nabušenou basou. Ani jsem nepoznala, které píseň je která. Po několika písních utíkám zklamaná a se zakrytýma ušima na vodní dýmku na uklidněnou do kempu.

Den III.

Osudovým a zajistě nejočekávanějším byl třetí den. Měl totiž vystoupit největší headliner letošního ročníku. Tím byly samozřejmě myšleni finští Nightwish. Mimo jiné také jejich krajani Korpiklaani, Stratovarius a nebo z českých zástupců třeba Arakain se speciálním hostem Lucií Bílou.

V areálu jsem se objevila už před desátou ranní. Na podiu totiž měli vystoupit moji známý z jihlavské kapely Lady Kate. S sebou přivezli i novou zpěvačku Janu Monette a dvě nové písně. Po pozdravu "jihlavské bandy" od bubeníka, jsem vše nafotila a s absolutně prázdným žaludkem se musela jít honem najíst. Lady Kate jsem viděla osobně na živo už snad desetkrát, takže jsem si jejich vystoupení na MOR víceméně nechala ujít.

Návrat jsem si naplánovala na kapelu Milking The Goatmachine, abych zaujala první řadu a počkala na hlavního tahouna festivalu. Tahle partička nastoupila před publikum v kozích maskách a se svým tvrdým grindem. Zvláštností bylo, že v kapele zpíval zároveň jejich bubeník. Dav pěkně rozproudili. Dokonce jsem od nich chytla plechovku Gambrinuse 10°.

Teď se budu opakovat po své kamarádce, ale řekla bych to asi stejně. Vystoupení kapely Citron bylo jedno z nejtrapnějších jaké jsem kdy měla možnost vidět. Když se jim na podiu začali svlékat dvě zřejmě dobře placené slečny, tak to bylo moc. Dobře, to by se ještě dalo skousnout. Ovšem zpěvák měl úchylně trapné kecy, z vesty mu lezl pupek a celkový dojem z kapely byl nic moc. Takže raději nikdy více.

Přišli němci Kissin´ Dynamite. Bohužel během jejich vystoupení začalo znovu pršet. Nejsem fanoušek tohoto žánru, ale tihle hair metalisti předvedli, že opravdu umí. Kousek ode mě stály snad dvě největší fanynky na celém vizovického areálu a odzpívaly každé slovo textů písní za celý jejich koncert. Po předchozí kapele to zlepšilo náladu.

Česi Arakain si přivezli speciálního hosta, což byla Lucie Bílá, která se na podiu objevila po pár písních, které zpíval sám frontman Honza Toužimský. Spousta lidí zná Lucii Bílou jako nafintěnou dámu z televize, ale na MOR přišla jako ta správná rockerka. Podle mých slov jako čarodějnice, ale v tom dobrém slova smyslu. Mrazilo mě v zádech, když začala zpívat první tóny písně "Zimní královna". Nechápu, proč paní Bílá nedělá metalovou muziku, vždyť její hlas je totiž přímo pro toto stvořen! Dokonce se dočkala i skandování "Lucka, Lucka, Lucka...". Arakain předvedli skvělé vystoupení a já si ho užila i přes odporně studený déšť.

Kapela Firewind přijela až z dalekého Řecka. Nejzajímavější na jejich vystoupení určitě byl jeden z jejich členů, který hrál jak na kytaru, tak i na klávesy zároveň. Jinak mě jejich hudba nijak nezaujala, proto jsem se po chvíli začala nudit.
Jako mraky nad Vizovicemi se moje unuděnost vypařila hned potom, co nastoupili finští folk-metalisté Korpiklaani. Lidé se začali tlačit, moshpitovat, pogovat a nám v prvních řadách začaly praskat žebra. Místy se mi dělalo mdlo, ale vydržela jsem. Sem tam jsem stála přes zábrany v úhlu devadesáti stupňů, ale to vystoupení stálo za to. Dokonce došlo i na to, že zábrany vepředu začali povolovat (do teď nechápu jak je to možné!) a tak měli security napilno a museli lidi udržet. Pár šílenců i přepadlo dopředu. Korpiklaani s sebou přivezli kousky z nové desky "Manala" a také nového houslistu. Zazněli klasické profláklé hity jako je "Vodka", "Beer, Beer", "Happy Little Boozer"a nebo třeba "Tequila". Škoda jen, že byla skupina místy mimo rytmus. Dokonce jsem chytla trsátko! Na závěr vystoupení se na nebi objevila duha, takže utvořila perfektní tečku. Jak se říká, lidi jsou vážně blázni! :D

Konečně jsem si mohla narovnat záda a pořádně se nadechnout a už byly na Ronnie James Dio stage Stratovarius. První půlka setlistu mě ještě bavila, ale zbytek už nudil. Nevím čím to bylo, ale jak si to postrádalo ten pravý náboj. Jediný, kdo vše oživoval, byl bubeník. Publikum ani moc nereagovalo na výzvy ve skandování. Byla jsem už potom celém dni stání v první linii dost unavená, tak jsem prostě vypnula a jen nepřítomně koukala.
Když kapela odešla byla jsem jedině ráda. Teď měli přijít mí oblíbenci a hlavní hvězda finského večera Nightwish. Od jejich posledního vystoupení na MOR uplynuly tři celé dlouhé roky a tak si kapela přijela napravit reputaci po svém selhání na MOR 09´. Tyhle Finy jsem měla možnost vidět už dvakrát, jak na již zmiňovaném MOR 09´ tak i na jejich samostatném koncertě v Praze v dubnu letošního roku, kde jsem zažila opravdu neopakovatelný zážitek. Proto jsem také očekávala laťku hodně vysoko. Bohužel mým zklamáním bylo to, že Nightwish nedovezli svou velkou obrazovku, jakou měli v Praze a která, dle mého názoru, prostě dělá své. Ale to se dalo přežít. Holt to nemůžou s sebou tahat všude. Po téměř čtyřicetiminutovém čekání a přípravy stage konečně přišla má finská modla. Nightwish začali otevíracím songem "Storytime" z aktuální desky "Imaginaerum" a pod podiem se nahrnula spousta fotografů. Zpěvačka Anette Olzon je opravdu v dobré formě a na MOR to publiku předvedla. Ovšem přišlo mi, že v písních ze "staré" éry, jako byla například "Wish I Had An Angel", si byla místy nesvá, proto zůstávala poněkud vzadu a vše se snažil zachránit basák Marco Hietala. Nicméně to by nebyl až takový problém, v Praze to Anette šlo bez problémů a tak zřejmě nebyla ve své kůži. V první řadě se mnou celý den stálo spousta lidí a čekala právě na Nightwish. Proto jsem nevěřícně koukala jak většina z nich jenom stojí a kouká bez sebemenšího náznaku toho, že by vůbec žili. Ty jejich kamenné obličeje byly otravné, takže mi poněkud klesla nálada. Vše se spravilo za malou chvíli. Měla jsem vyrobenou vlaječku s nápisem "Emppu, I Love You!", načež jí můj nejoblíbenější hudebník a hlavně kytarista Emppu Vuorinen viděl, usmál se, poslal mi vzdušnou pusu a uklonil se mi. Tohle bylo opravdu úžasné. Každopádně kvalit pražského koncertu to nedosáhlo, ale já si velkolepé vystoupení a příběhu "Imaginaera" užila maximálně a fandila jsem jak jen mohla. Proto u mě mají Nightwish zase jedno velké plus. Jen tak dál!

Myslela jsem, že ještě vydržím kapelu Deathstars, ale omyl. Byla jsem tak unavená, že jsem shlédla část koncertu na obrazovce dole v hlavním pivním stanu nad večeří , kterou jsem už jen tak tak dojedla. Nakonec jsem padla vyčerpaná za vlast.

Den IV.

Poslední a závěrečný den jsem měla naplánováno regenerovat po předchozím dni a pak navštívit koncerty Arch Enemy a Sabaton. Obě kapely jsem viděla v Plzni na Metalfestu v roce 2011 a bylo to vynikající. Tento den se také měl vylosovat vítěz soutěže "Sčítání metalistů", kterou pořádal časopis Spark společně s Pragokoncertem a dotyčný výherce si domů odnesl celých 10 000 korun. Já osobně jsem se nezúčastnila, ale přátelé ano a tak jsem jim jen držela palce.
Arch Enemy začali hrát ve večerních hodinách. Raději jsem na ně zůstávala v zadních řadách, protože jsem v Plzni na vlastní kůži zažila právě jeden z nějvětších kotlů v životě, kde lidé padali přes hlavu jeden za druhým a málem Vás umačkali. Totéž jsem čekala i od Masters, bohužel nestalo se tak, což je škoda. Celé to jaksi kazili věrní fanoušci kapely Sabaton, stojící v prvních řadách. Tahle death metalová partička v čelé s drobnou blondýnou Angelou Gossow ze Švédska si zaslouží pozornost právem. Předvedli opravdu velmi kvalitní vystoupení. Na jedné z obrazovek v areálu jsme mohli sledovat dění na stage a na druhé klipy promítané k písním. Dokonce jsme měli možnost slyšet výborné bubenické sólo, které si troufám označit za nejlepší, jaké jsem kdy snad viděla! Angela během songu "Under Black Flags We March" vzala do ruky velkou vlajku s logem aktuálního alba kapely "Khaos Legions"a mávala s ní. Dokonce měla na sobě oblečené triko s nápisem Masters Of Rock. Dle mého názoru nejvíce se vyvedly písně "No Gods, No Masters", "Nemesis" a "My Apocalypse".

Tečkou za festivalem byla kapela Sabaton. Ta nedávno vyměnila několik svých členů. Sabaton jsem strávila znovu v pivním stanu nebo mástrácké kavárně a celé dění pozorovala na obrazovce. Během vystoupení frontman Joakim Brodén vylosoval vítěze "Sčítání metalistů" a ten si přišel pro cenu v podobě šeku na 10 000 korun na hlavní stage. Škoda jen, že jsme ji nezískali my :) Každopádně výherci to přeji a gratuluji, jestli čte tyto řádky. Kapela také složila pro české fanoušky skladbu věnovanou českým pilotům RAF a tu zahráli právě na MOR. Přednes Sabaton se lidem velice líbil a také proto jim zahráli pár přídavků. Mě osobně nejvíce od této kapely zaujala skladba "Primo Victoria", která rovněž zazněla.

Jak nerada jsem Vizovice den na to opouštěla. Stage už byla skoro rozebraná a mě bylo líto, že už je to vše zase za námi. Sečteno, podtrženo. Letošní ročník největšího metalového svátku u nás dopadl více než na výbornou. Atmosféra byla jako vždy vynikající a přednes kapel byl ve většině případech kvalitní. Teď už stačí jen čekat na další ročník a kapely, které s sebou přinese! Pokud ovšem někdo nevydrží, může si vychutnat zimní mutaci Masters Of Rock pořádanou ve Zlíně, včele s kapelou Sonata Arctica nebo Cradle Of Filth.

GALERIE

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča tvé sb co tě nejvíc miluje♥♥♥ Verča tvé sb co tě nejvíc miluje♥♥♥ | Web | 22. července 2012 v 0:34 | Reagovat

páni ses měla:) já bohužel se tam nedostala bydlím daleko dost no:( a taky nebyli penízky tak snad příště

2 Zdebra Zdebra | Web | 22. července 2012 v 21:07 | Reagovat

Horkýže slíže mě taky nějak nenadchli.
Mně Pain nepřišli nějak špatní. Ale mohl být zvuk lepší. Pár písniček jsem rozeznala.
U Milking the Goatmachine jsem si asi až u třetí písničky všimla, že zpívá bubeník. :-D
Citron radši nekomentuju. Hudba dobrá, ale ty dvě "ugrilovaný kuřata"...
Korpiklaani byli pořádnej zážitek. Ještě teď mě bolí žebra, když si na to vzpomenu. Ale škoda, že jsem si té duhy nevšimla.
Já jsem na Arch Enemy stála v druhé řadě a přede mnou dva vysocí fanoušci Sabaton, kteří byli celou dobu opření, takže mě ještě svýma zadkama posouvali dozadu a kazili to. Ale užila jsem si to. Ale musím říct, že po Korpiklaanech jsem se na Arch Enemy bála jít někam dopředu.
Taky se mi z Vizovic nechtělo a nejradši bych se tam nastěhovala a je mi po tom všem smutno.
To jsem se rozepsala...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama