Nightwish - Benátská noc, Liberec - areál Vesec (27.7.2013)

16. srpna 2013 v 20:43 | Sharrie |  Reporty
Vždycky jsem se chtěla stát se redaktorem, který podává reporty z akcí, které navštívil. Tak něják se v mém životě věci semlely a osud tomu chtěl, aby se tak stalo 5. května 2012, kdy jsem se stala oficiálně členem redaktorů Rockmag.cz po pražském koncertě Nightwish. Celá nadšená jsem psala řádky plné svých zážitků a užívala si, když mi někdo napsal, že to cítí stejně. Od 9 let jsem byla jejich fanouškem a toužila se s nimi setkat, v 15 byla na jejich koncertě ve Vizovicích, v 18 jsem je viděla dvakrát a teď ve 20 jsem měla tu možnost se s nimi konečně setkat a nikdy dřív by mě nenapadlo, že s nimi dokonce natočím rozhovor!
Benátská noc není metalový, nýbrž multižánrový festival. Nightwish potvrdili svou účast co by headliner a já se tak zařekla, že zaručeně pojedu a to i přesto, že už není v kapele má oblíbená Anette. Floor je pro mě přijatelnou náhradou, ale byla bych raději, kdybych na jejím místě viděla někoho jiného, neokoukaného. Mým hlavním cílem bylo opět vidět mého oblíbeného kytaristu - Emppuho Vuorinena a samozřejmě taky zbytek kapely :-)
A jak že mé setkání s hlavní hvězdou Benátské noci probíhalo? Čtěte dál v článku...


27.7.2013 - Sobotní ráno bylo hektické. Nemohla jsem tak brzo vstát z postele, protože jsem byla unavená z předchozího pracovního dne, ale měl to být den, kdy jsem měla spatřit Nightwish a ačkoliv mě nohy bolely, hlava prapodivně třeštila, přemluvila jsem se a vyrazila směr autobusové nádraží. Jak už to bývá před většinou koncertů, byla jsem nervózní, jen co jsem opustila svůj sladký domov. Po cestě se ke mě přidal kamarád, v Praze jsme nabrali ještě kámošku a Liberec jsme na vlastní oči spatřili okolo 11 dopolední. To víte, když cestujete přes celou republiku, je to dlouhá cesta, ale my si během ní užili spoustu zábavy.

Ze zastávky Fügnerova v Liberci jel přímo do areálu festivalový autobus, což pro mě bylo příjemným překvapením, že byl zdarma a my se nemuseli s věcmi tahat přes celé město. Na místě jsme to kempli nedaleko vstupu a stánku z Kozlem, aby i o příjem tekutin nebyla nouze. Vyzvedla jsem si sobotní pásku u pokladny, protože jsem měla pouze jednodenní vstupenku. Papírové pásky pro celý festival podle mě nebyly zrovna dobrý nápad a i já s tou svou jednodenní, která mi večer málem upadla z ruky, měla co dělat, abych ji někde neztratila. Proto ti, kteří měli tedy celofestivalou, museli mít opravdu radost.

Benátská noc se nacházela v areálu Vesec, kousíček vedle Liberce. Z našeho kempového kopce byl krásný výhled na rozhlednu Ještěd a slunce už od rána neuvěřitelně pálilo, proto jsme vyhledávali neustále stín. Já po areálu běhela a kupovala jedno pití za druhým, koukala po stáncích s tričky a riskla dát si nudle ve stánku Vietnamců. S kamarádkou jsme měly předem domluvené interview s Marcem ohledně Tarot přes manažera Nightwish - Ewem Pohjolou, ale jelikož jsme nebyly vlastníky novinářských pásek, musely jsme navštívit přímo pořadatelku festivalu. Press centrum se stálo nedaleko hlavního podia, nazvaného "Gambrinus stage". Paní pořadatelka sídlila v prvním patře a my měly vůbec problém se k ní dostat, protože nás security nechtěly pustit bez již zmíněné pásky. Ale podařilo se a my předaly potřebné dokumenty o tom, že interview je skutečně domluvené a mělo proběhnout před autogramiádou a koncertem, přesně ve 20:00 hodin celou půlhodinu. S paní pořadatelkou jsme si vyměnily kontakt, aby nám mohla těsně před 8 hodinou zavolat a nás pustili do backstage. Do sedmé hodiny jsme se všudemožně poflakovali, kámoši odešli čekat do první řady a já s kamarádkou, která se nervozitou klepala, probírala poslední detaily rozhovoru ve stánku s pivem.

Nightwish dorazili po třičtvrtě na osm a do backstage nás pustili krátce poté. Pozdravily jsme se s Ewem, který měřil snad několik metrů, já si připadala jako trpaslík a už jsme šly vstříc osudu. Kolem nás pobíhala hromada pro mě neznámých lidí. Zřejmě účinkující z ostatních kapel. To už jsem se nevozitou klepala, jak ratlík. Pak jsem zahlédla Emppuho sedícího na lavičce, zkoumal něco na zemi a dokuřoval cigáro. Procházely jsme zrovna kolem něj a on na nás koukal pohledem jako "Co tu dělaté? Tady vůbec nemáte být!". Ani nevím proč, ale prostě to ze mě vypadlo. S úsměvem jsem zvedla ruku, zamávala mu a řekla "Hi, Emppu!", načež na mě koukal jako bych spadla z višně a vůbec netušil, co to mělo znamenat. Pak z jedné budky s nápisem "Nightwish band" vylezl Marco a Ewo nás představil, že to jsme my, kdo přišel pro interview.

Marco měl očividně dobrou náladu a přátelsky nás přivítal, přitom ještě dožvýkával zbytek svačiny. Tak nějak jsem se zmohla na další "Hi, Marco. Nice to meet you" a zbytek si vzala do režie moje kamarádka. Je jeho velikou fanynkou a tak si pro něj přichystala dárek v podobě trička s textem "Kolme kättä ja kuusi penistä, mä mutantti oon!" (Mám 3 ruce a 6 penisů, jsem mutant). Tento song je možno vidět na bonusovém materiálu dvd From Wishes To Eternity od Nightwish, kde Marco zpívá opilý s Alexim Laihem (Children Of Bodom). Ostatně každý správný fanoušek Nightwish zajisté ví :-) Marco se opravdu nasmál, poděkoval a pozval nás na slíbené interview. Přišla jsem s kamarádkou spíše jako doprovod, protože ona provozuje české stránky o Tarot a tak rozhovor byl především její práce. Marco byl opravdu nadšený, že chceme něco zvědět o Tarot a ne o Nightwish. Během vyprávění přidával různé vtipné poznámky a my se genálně pobavily. Dostaly jsme také hromadu kartiček s fotkou Tarot, které jsme pak rozdaly i přátelům. Interview nakonec bylo za námi.

Venku jsme vyfotily pár fotek, zašly za Floor sedící před jednou z dalších šaten, kde pila pivo a s kýmsi si povídala. Zeptaly jsme se ještě Marca, zdali by bylo možné se po koncertě někde s kapelou setkat a vyfotit se s nimi. Odpověděl, že sám neví, ale pokusí se to zařídit. Floor jsme také požádaly o fotku a ta nám s radostí vyhověla. Odněkud se vynořil i zbytek Nightwish v čele s Tuomasem a jeho honosným cylindrem a nás už hnali pryč. Rozloučily jsme se a vydaly se zpět mezi ostatní fanoušky. Celé nadšené jsme opustily prostor backstage a zpozorovaly závistivé pohledy ostatních stojící na autogramiádu. Fronta se tam necházela velmi dlouhá. Odhadovala jsem, že si pro podpis a fotku přišlo asi 500 nadšenců. Naštěstí naši známý stáli kousek od podpisového stanu a my se k nim přidaly. Čekání to nebylo dlouhé a já si konečně nechala podepsat booklet od CD, vyfotila se s Emppuem a dokonce vzala i podpisy pro ostatní. Emppu je kouzelný, to se musí nechat. Když mě tam viděl a já se ho ptala, jestli se s ním můžu vyfotit, usmál se a řekl "Hi, again!". Po tomhle setkání jsem toužila už hodně dlouho a konečně se mi podařilo! Thank you Emppu!


Samotný koncert Nightwish měl začít ve 22:00 hod., ale byl posunutý o celých 25 minut, kvůli přípravám podia. Skončila jsem ve třetí řadě na pravé straně podia a to i přes to, že jsem na ně vždycky byla v té první, abych si užila výhled. Tentokrát jsem očekávala, že si s sebou kapela přiveze i velkou obrazovku, kterou měla loni v Praze, ale nedočkala jsem se. Nevadí, dřív taky s obrazovkou nejezdili a koncert to byl dokonalý. Nicméně stejně to má podle něco do sebe ;-)
Intro zaznělo v podobě "Crimson Tide" od skladatele Hanse Zimmera a Nightwish nahodili hned pecku "Dark Chest Of Wonders". Vzduchem létaly různé ohníčky, plamínky a hromada pyrotechniky. Dav šílel, křičel, hvízdal a užíval si skvělou atmosféru. Floor vyčnívala svou výškou nad ostatní a pařila jako o život. Po hlasové stránce jí nebylo, co vytknout. Já sama jsem byla překvapená, jak podání skladeb zvládá. Bylo to skvělé, ale pořád mi na koncertě něco chybělo a ano, byla to má Anette. Floor je skvělá zpěvačka, ale když už jsem viděla Nightwish s Anette třikrát, nemohla jsem si pomoct, že ona je ten prvek, který je držel několik let pohromadě. To samé jsem cítila, že tam na podiu chybí i Tarja. Bohužel jsou to kapitoly, které se už před časem za Nightwish uzavřely a nikdo z nás nemá právo do nich znovu šťourat. Pokud Floor bude s Nightwish pokračovat, bude to jedině dobře, ale sama bych, jak už jsem řekla, byla raději, kdyby přijali někoho nového. Na show nechyběly ani hity jako "Ever Dream", "Nemo", "Storytime" či "I Want My Tears Back", při které se na podiu objevil i Troy Donockley, doprovázející Nightwish na turné s dudy a píšťalami. Překvapením se pro mě stala "Ghost Love Score" a "Bless The Child". Nejvíce jsem si užila "Song Of Myself", která je mou oblíbenou a zařádila si na instrumentální "Last Of The Wilds". Vystoupení nebylo co vytknout, fanoušci se dočkali všeho, co očekávali, jen příště prosím, aby pořadatelé umístili pana kameramana na jiné místo než přímo před hlavy davu. Stane se totiž tak, že na většině fotek je jeho část těla, či je přes něj velmi špatný výhled! Po náročném dni jsme se celá parta usadili ve stánku s Kozlem, probrali zážitky a za znění jukeboxu zapadli do svých stanů.

GALERIE

Setlist:
  1. Intro - Crimson Tide (Hans Zimmer)
  2. Dark Chest Of Wonders
  3. She Is My Sin
  4. Ever Dream
  5. Ghost River
  6. Storytime
  7. I Want My Tears Back
  8. Nemo
  9. Last Of The Wilds
  10. Bless The Child
  11. Romanticide
  12. Amaranth
  13. Ghost Love Score
  14. Song Of Myself
  15. Last Ride Of The Day
  16. Outro - Imaginaerum
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miss Nothing Miss Nothing | Web | 16. srpna 2013 v 21:36 | Reagovat

Samozrejme spriatelím :) môžeš si ma zapísať, za chvíľu bude na mojom blogu ikonka.
PS: do kontroly affs sa zapisovať nemusíš :)

2 Filip "Adrian" Filip "Adrian" | 17. srpna 2013 v 9:42 | Reagovat

Krásně stručný report. :D
Ale udělala si mi radost, zase jsem zavzpomínal v rychlosti na festival. Máš pravdu, ti kameramani byli otřesní, že neustále kazili výhled :D .

Krásné, díky :)

3 Angelique Angelique | Web | 17. srpna 2013 v 12:19 | Reagovat

hezky si to popsala :) já jsem tam chtěla jet, ale nedostala jsem se tam, ale věřím, že za nějaký čas je uvidím :)

4 emma emma | Web | 17. srpna 2013 v 14:48 | Reagovat

Skvely clanok :) Som rada ze tentokrat si sa k nim dostala az tak blizko musel to byt super zazitok ja ich hudbu niekedy pocuvam no nie az tak casto...

5 Veronika Veronika | E-mail | Web | 17. srpna 2013 v 23:35 | Reagovat

Opravdu ti setkání závidím. Já se s nimi setkala loni na MoR, ale rozhovor bohužel nemám. To, co jsi napsala o Floor se mi líbí. Jako náhradu jí beru, ale přesto bych tam raději viděla Anette. Docela mě od kluků z NW mrzí, že najednou hrají více, či jiné staré songy, ale rozhodnutí je na nich, že jo :-)

6 Morticia Lehtonen Morticia Lehtonen | Web | 22. srpna 2013 v 13:27 | Reagovat

Já bych neřekla, že Floor je nějak úžasná, nebo že jí to šlo - viděla jsem záznamy a je pořád strašně chladná, nesympatická a místy byla docela dost mimo tóninu na to, že zpěv údajně studovala (navíc mi vadí, jak je přeceňovaná). A jestli tam zůstane, tak budou mít kluci to, co měli údajně s Tarjou a to ještě stokrát horší - budou jen "pawns in the game", ale v tomto případě by to byla jejich vlastní chyba - neměli vyhazova Anette, která byla skromná (a oproti Floor, která, už když s nimi vystupovala poprvé, byla strašně suveréní, je mnohem skromnější i Tarja) :-)
Ovšem kdo ví - jestli Tuomas sleduje, jak tolik lidí na oficiálkách NW chce Floor ve skupině, možná si to rozmyslí - ostatně, chce se ješitnému Tuomasovi snad i dál číst komentáře tipu "Hudba NW nebyla nikdy tak dobrá jako teď s Floor"? :D

Každopádně je fajn, že sis to takhle užila :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama