Masters Of Rock 2013 - areál R. Jelínka, Vizovice (11.-14.07.2013)

14. září 2013 v 17:59 | Sharrie |  Reporty
Do sluncem zalitého areálu R. Jelínka, jsem se vrátila opět po roce na metalový svátek Masters Of Rock. Jednalo se o jedenáctý ročník, kdy agentura Pragokoncert hostí fanoušky tvrdé hudby a že se bylo letos na co koukat. Festival hlásal velká jména jako Avantasia, Accept, Rage, Yngwie Malmsteen, Leningrad Cowboys, Lordi a mnohé další. Fanoušků se sjelo opravdu hodně, louky ve vizovické kotlině zdobily všechny možné barvy stanů a pivo ve stáncích teklo proudem. Teplota na teploměru se pohybovala daleko od bodu mrazu a nálada návštěvníků byla víc než skvělá.


11.07. - ČTVRTEK

První den odstartovali čeští Fleret, kteří jsou "masterovskému" publiku nemálo známí. Zazněly všechny možné hity, při kterých se areál rozhýbal a každý, kdo slyšel slovo "slivovice" v textech, pádil k nejbližšímu stánku s produkty R. Jelínka. Šílenství dorazilo v podobě Trollfest. Zvuky vycházející z aparatury mi připomínaly směsici čehosi, co pocházelo z jiného koutu naší veliké galaxie. Díky bohu, že jsem se v té chvíli, nacházela v prostoru se stánky. Z úst přátel, kteří ten cirkus sledovali z "kotle", jsem slyšela jen samá negativa. Pánům zvukařům se prý letos nedařilo.

Naopak ruská Arkona mixující prvky folku a death metalu, šlapala jako hodinky. Zpěvačka Masha skákající po podiu v kožešině, nešetřila své hlasivky a publikum kosila nemilosrdným growlem a čistým zpěvem. Chytlavé refrény mi nejednou způsobily husí kůži po těle a nebyla jsem sama, kdo si lahodil při tomto vystoupení. I přes neúprosné vedro se dole pod podiem tvořily různé tvary v podobě "circle-pitů".

Následovně jsem byla nucena vynechat Grave Digger a zajít si konečně na vytoužený oběd do vizovické hospůdky. Vrátila jsem se na vystoupení devítičlenné formace Leningrad Cowboys, kteří vyplnili místo jednoho z headlinerů. Show, která baví, musí patřit ke každé kapele a Leningrad Cowboys, stejně tak jako jejich krajani Lordi, potvrdili, že při pohledu na ně se nudit opravdu nebudete. Načesané vlasy do tvaru "kohouta" a všem zaručeně známé melodie hitů z 80. a 90. let v novém kabátě byly zábavné a ne jeden si rád zavzpomínal na léta minulá. Kdo ovšem nemá pochopení pro srandu, neměl tam co dělat.

Ze zvědavosti jsem se také odebrala na druhou Alfadeus Music stage, podívat se na pražské Reverends. Svůj tři čtvrtě hodinový set poctivého hard rocku okořenili peckami, jak v českém tak anglickém jazykem. Reverends pobízeli ke skandování, zpívání a parta chlapíků stojící vedle mě, co celou dobu vykřikovala "HEJ!", mi přivodila úsměv na tváři.

Očekáváni však byli ve čtvrtek hlavně Accept. I po změně zpěváka si tato parta drží pozici velikánů a po vydání poslední desky "Stalingrad", oživili a plně zpečetili svůj návrat. Fanouškovská základna stojící v prvních liniích, pevně svírající vlajky s nápisem kapely, jasně dávala najevo, na koho se ten večer těší. Zpěvák Mark Tornillo znovu vytřel zrak všem, kteří nevěřili, že dokáže nahradit světoznámého Uda Dirkschneider. Změna kapele svědčí a tak si každý fanoušek pravého heavy metalu zaručeně přišel na své. Nechyběl ani hit "Metal Heart". Tečkou za čtvrtkem se stali Dragonforce. Ovšem já po celém dni nasávání vizovické atmosféry, byla unavená a raději se odebrala do svého stanu.

12. 07. - PÁTEK

Začátek pátečního programu jsem si vybrala až na kapelu Elvenking. Chlapíci pomalovaní přes půlku obličeje předvedli kvalitní set plný folk power metalu. Následující Audrey Horne rozproudili publikum a to se vyřádilo i na Prong.
Očekávaní Finové The 69 Eyes se stali další obětí zvukařské práce a kapela odcházela z podia s poněkud skleslou náladou. Přes veškeré snahy celé vystoupení znělo, jako byste měly klapky na uších. Melancholická na mě až příliš romantická hudba, tedy spíš vypadala, jako střih z hororového filmu.

Rage & Lingua Mortis Orchestra se pro mě stali mílím překvapením. Areál skoro praskal ve švech, na podiu stojící kapela, která má za zády symfonický orchestr. Perfektní nástup a perfektní zvuk. Rage jsou na Masters vždy vítáni a že se tedy jednalo o speciální show, přivezla si tato partička z Německa i vokálovou posilu v podobě Jeanette Marchewka a Dana Harnge. Spojení to tedy bylo velmi kvalitní. Zazněly všechny možné známé i neznámé skladby a já přesto, že nejsem fanouškem Rage si vystoupení užila na jedničku.

Následující show mága Devina Townsenda a jeho Devin Townsend Project jsem měla možnost spatřit poprvé. Chlapík je to nejen vtipný, ale také vynikající hráč na kytaru. Jeho rukopis je znát v každém tónu skladeb a i po čtrnácti sólových deskách je vidět, že má stále co nabídnout. Vystoupení bylo energické, zábavné a nejen velmi líbivé.
The Exploited, kteří měli zakončit páteční večer, díky nemoci hlavního zpěváka nedorazily a tak za sebe poslaly náhradu - Certain Death. Kapela mixující všechny možné hudební směry zabalené do metalového balíčku s prvky rapu vylezla okolo jedné ranní a já přes veškerou snahu, musela prostor hlavní stage opustit krátce po zahájení a z jejich vystoupení si téměř nic neodnesla. Proto nemohu hodnotit.
13. 7. - Sobota

V pořadí třetí a čtvrtý den festivalové šňůry byly pro mě, co se týče obsazenosti kapel asi nejpestřejší. Agentura Pragokoncert si zaručeně chystala to nejlepší na konec.
Sobotu pro mě otevřeli čeští Nil. Skupina hrající rock v čele s energickou zpěvačkou není na MOR žádným nováčkem a početné publikum nacházející se pod pódiem to jen potvrzovalo. Nicméně kapela předvedla nenáročný set a nálepku "kapely otevírající den" si určitě zaslouží.

Na stage jsem se opět vrátila po vydařené až přeplněné autogramiádě Amaranthe, přímo do prvních linií na slovenské Desmod. "Macatý" zpěvák rozezpívával a různé pobízel poblázněné publikum, které se v tom vedru i tak vyřádilo dokonale. Ovšem ale ani tady jsem se nezbavila pocitu, že je něco špatně. Zvuk linoucí se z reproduktorů u hrazení byl tak velice "nahlas", že jsme si mohli v klidu povídat a já mohla poslouchat cizí rozhovory. A tak si znovu říkám, že páni zvukaři nebyli ve své kůži. Že by za to mohli nějaké večerní radovánky?

Následující Amaranthe to neměli o nic lepší a jelikož se na Masters jednalo o jejich premiéru, těžce to nesli. Už od počátku je zmíraly technické problémy. V jednom kuse běhali po pódiu a snažili se zjistit, kde je zakopaný pes. Amaranthe nastoupili s desetiminutovým zpožděním, což také mělo za následek kratší set, v němž nezbylo místo na krásnou "Amaranthine". Oběma zpěvákům neustále zlobily mikrofony. Vokalista Andy Solveström vypadal, že ho brzy hodí do publika a půjde se vyvztekat někam do soukromí. Není divu, že dav, který se přišel podívat, začal skandovat: "Zabte zvukaře, zabte zvukaře!" na celý areál. Však to jsem byla také já s kamarádkou, kdo zpěvačce Elize Ryd, překládal z první řady, co všichni, jak pominutí křičí. Překvapeně se podívala s otázkou, zdali ji slyšíme a po odpovědi, že ne, se snažila s kapelou chyby napravit. Vše se dalo do pořádku až po třech písních a Amaranthe se viditelně ulevilo. Odměnou se jim dostalo obrovského ohlasu a kapela zazářila stejně jako hlavní tahouni festivalu. Výborně zpívající a krásná Elize ukázala se zpěvákem Jakem a Andym, že jim to výborně ladí a tak po té spoustě chytlavých melodií a refrénů, jsem byla zklamána, že vystoupení končí. Zaručeně nejlepší peckou byly novinky jako "The Nexus" a "Burn With Me".

Vracím se opět až na vystoupení Lordi, které pozoruju z povzdálí na pravé straně podia u vchodu do backstage. Vzhledem k tomu, že jsem se tu potkala s kapelou Amaranthe a docela si s nimi padla do noty, přiznám se, že jsem více času strávila u stánku R. Jelínka než pozorováním kapely jako takové. Nicméně, co jsem tak viděla, Lordi stále hrají své klasické pecky obohacené o pár novinek a jejich show je stále dobrou podívanou.

Švédský kytarista Yngwie Malmsteen měl také problémy se zvukem a jeho zpoždění bylo doprovázeno spoustou technických problémů. Olof Mörck (kytarista Amaranthe) se nám s kamarádkou svěřil, že musel při řešení problémů vypomáhat a prý získal i novou "práci" jako kytarový technik. Yngwie je ve svém oboru špičkou, nicméně mi přišlo, že by měl dát více prostoru vokalistům a trochu své kytarové umění zmírnit. Ukázal spousty vynikajících sól, ale některé to velké množství mohlo až nudit. Proto příště, čeho je moc, toho je příliš.

14. 7. - Neděle

Po veselém večeru s přáteli jsem se objevila na stage přímo na začátku vystoupení německé Xandrie. Vedle toho, že je Manuela Kraller krásnou zpěvačkou, jež má v hrdle nádherný soprán, má taky za sebou partu vynikajících hudebníků. Vystoupení otevřela dlouhá skladba "A Prophecy Of Worlds To Fall" z poslední řadovky "Neverworld's End" a následovala perfektní show plná hitů této německé partičky. Xandria byla náhradou zrušené Epicy a s jejich výběrem si Pragokoncert letos vsadil na jistotu. Skvělé!

Rocková princezna Anneke Van Giersbergen měla trochu smůlu na publikum. Nicméně jen co se objevila na podiu a spustila svůj set, začala se plocha pod ní pomalu, ale jistě zaplňovat. Jak krásně se na to koukalo. Její úsměv a dobře fungující komunikace s publikem zaručeně rozehřálo srdce i tomu nejdrsnějšímu rockerovi v areálu. Annekeno působení v The Gathering je už dávno pryč a tak si zpěvačka, jako vzpomínku vybrala skladbu "Sutarnine". Anneke už dlouho působí na vlastních nohách a jí to očividně jenom prospívá. Na cestě má nové album, které podle jejích slov "bude stát za to!". Anneke budeme se těšit!

Velkým zklamáním se pro mě stalo spojené vystoupení Leaves' Eyes & Atrocity. Je výrazně vidět, že tvorba Leaves' Eyes je oproti Atrocity, úplně někde jinde. Leaves' Eyes jsou perfektní kapelou s ještě lepší zpěvačkou a Atrocity jsou u nich jen slabý odvar. I když se jedná o téměř stejné hudebníky, já se při vystoupení druhé zmíněné prostě a jednoduše nudila. Nejen, že měli špatný zvuk, ale ani publikum příliš nereagovalo. Jakmile, ale přišla na podium Liv, jako by se všechno obrátilo k tomu lepšímu. Bohužel, pro tvorbu Leaves' Eyes zbylo velmi málo času. Dvě polonahé holčiny tancující v plavkách na obou stranách podia marně zachraňovaly situaci. Škoda, mohlo to být lepší.

Tříhodinový set hlavního headlinera Avantasie jsem pozorovala ze zadních řad na obrazovce. Do areálu přišli snad úplně všichni návštěvníci. Takhle přeplněné Masters jsem ještě snad neviděla! Na pomoc Tobiasi Sammetovi přijela Amanda Somerville a přestože se místo nové plachty ukázala stará se strašákem "Scarecrow", předvedla Avantasia perfektní vystoupení, které se od hlavního tahouna festivalu očekává. Tobias je ve výborné hlasové kondici a pusa mu jede jedna báseň. Skvěle podané staré i nové skladby a dobrá komunikace s publikem. Jen se neustále nemohu zbavit pocitu, že tvorba "nové" Avatansie se odebírá do vln komerčnosti a působí jako laciné klišé. Amanda je naopak pravou rockovou hvězdou a k hlasu Tobiase Sammeta perfektně sedí. Uvidíme, co ukážou příště, za mě zatím palec nahoru.

A jsme u konce přátelé. Letošní ročník Masters Of Rock, největší metalový svátek České republiky, přilákal spoustu fanoušků, ale oproti jiným ročníkům davy poněkud prořídly. Celkově je cítit uvolněnější atmosféra. Po areálu se zase pohybovaly všemožné kreatury, prapodivná stvoření a hromady opilců, kterým kromě piva koluje v žilách rocková krev. Bylo to hezké vrátit se znovu do areálu Rudolfa Jelínka na perfektní čtyři dny, strávené v té nejlepší společnosti. Agentura Pragokoncert by se, ale měla přece jenom trochu zamyslet na obsazenosti kapel, které se podle mého názoru neustále opakují. A tak i já, která zde byla letos už po šesté, bych ocenila, nějakou tu změnu. Každopádně příští rok mě opět čekejte, že Vás poctím svou návštěvou.

GALERIE

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 14. září 2013 v 20:18 | Reagovat

To je zajímavý, že jsem na Trollfest většinou slyšela spíš chválu. Hlavně na jejich včelí oblečky. :-D
Leaves' Eyes bych tam radši viděla zvlášť, bez Atrocity. Toho zvuku bylo škoda.
Už aby byl příští rok. Mně ani nevadí, že se to opakuje. Vždycky se tam najde nějaká skupina, co tam buď ještě nebyla a nebo ji někdo neviděl.

2 ChemicalAngel ChemicalAngel | Web | 15. září 2013 v 11:16 | Reagovat

fuu išla by som na nejaký taký fest :))
kapelu  The 69 Eyes mám rada :3
také tie typické kapely to aj u nás býva :)

3 Angelique Angelique | Web | 15. září 2013 v 17:03 | Reagovat

s tou technikou to bylo fakt blbé, ale i tak to musel být zážitek, hlavně u Amaranthe :)

4 Zzz Zzz | E-mail | Web | 15. září 2013 v 19:38 | Reagovat

Měla jsi pěkně nabitý program.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama