Březen 2014

When dreams don't come true and stories ends

30. března 2014 v 19:18 | Sharrie |  Diary: Song of Myself
Znáte ten pocit, kdy si naplánujete spoustu věcí do budoucna, které chcete aby si splnili, dáváte do nich veškeré naděje a nakonec to nevyjde? Tak přesně to se mi stalo a ne jednou. Přišla jsem o práci, kterou jsem stejně nesnášela, takže mi to až tak nevadí a taky jsem přišla o vysněnou školu, ze které mě, hm jak to říct "vyhodili", protože jsem neudělala zkoušku z němčiny, které nerozumím. Ta škola mě mrzí neskutečným způsobem, protože mě neuvěřitelně bavila a taky mě mrzí ten čas, který jsem tam strávila, protože vyšel vniveč. Když už mám shořet, všechno musí se mnou. Ale řekla jsem si, že začnu na novo. Úplně odznovu. S čistým štítem. Musela jsem zabít své vnitřní démony. Chci se snažit. Chci vědět, že to k něčemu je. Překážky jsou prostě všude a já se přes ně musím přenést. A jak je vidět, první překážku jsem vzala na moc lehkou váhu a ona mě srazila dolů do propasti. A já lituji.
Teď je na čase zvednout se z té temnoty a začít na sobě pracovat, jinak to skončí stejně špatně. Povstat znovu jako fénix z popela, jako nový člověk. Příliš dlouho jsem se zaobírala věcmi, které nejsou důležité, které mě nutili dělat to, co nechci a nechávala se ovlivňovat lidmi, kteří mě jen využívali. Teď konečně můžu říct, že jsem se poučila ze svých vlastních chyb. Ne nechci vracet čas, který by mohl věci obrátit do těch správných kolejí, aby takto nedopadly. Neboť všechno, co uděláme je naší součástí. Jsme to prostě my, lidi. Pořád nepoučitelní, slepí a snadno ovlivnitelní. Lidská hloupost je nekonečná, jako vesmír kolem nás. Věřme ale, že některé chyby prostě napravit jdou, ale musíme pro to obětovat vše, aby to skončilo happyendem. Tak musím začít i já, společně s lidmi, kteří o mě pečují, kteří mě milují. Tak to vypadá, když se sny nestanou skutečností a příběhy končí.

Btw, ta písnička má naprosto vystihující text k této mé situaci. Už jen ten název. Vlastně, je to album celé úžasné. Anette se také povedlo postavit se ze země na vlastní nohy a bojovat. A věřte nebo ne, jí se to podařilo a hned několikrát. A proto ji jako osobu mám neskutečně ráda. Je to něco, jako můj vzor v životě, jako ta pravá hvězda, která musí zářit, i když párkrát zhasla.
Btw 2. - Jako životní heslo jsem si stanovila toto a ano pochází z mé vlastní hlavy. Vlastně jsem ho měla i loni na maturitním plese a pár lidí mi řeklo, že je úžasné.

"Važ si fantazií a stanou se skutečností, život je totiž otevřenou truhlicí mnoha příběhů a sny jedinou možností, jak přežít."



Within Temptation - "Hydra World Tour", Incheba aréna, Praha (11.3.2014)

20. března 2014 v 16:47 | Sharrie |  Reporty
Na pražský koncert nizozemské kapely Within Temptation jsem se vydala s velkým nadšením, neboť jejich novinka nesoucí epický název "Hydra" splnila nad míru má velká očekávání a já byla zvědavá, jak si kapela povede v praxi. To, že koncert hlásil "VYPRODÁNO", svědčila už od počátku dlouhá fronta táhnoucí se od vstupu do Incheba arény. Člověk se tu setkal s lidmi veškeré věkové kategorie. Within Temptation jsou zkrátka kapelou, která zaujme každého svou obrovskou rozmanitostí. Jejich hudební potenciál se s každým albem rozvíjí obrovskými rozměry, což má také za následek to, že jsme tu mohli vidět jak děti, teenagery a jejich rodiče, tak i otrlé postarší rockery. A ačkoliv se spousta z nich vydala především podívat na svůj idol zpěvačku Sharon Den Adel, naskytl se jim i pohled na show, která by se dala považovat za geniální a propracovanou do sebemenšího detailu.

Trust my rage...

18. března 2014 v 12:49 | Sharrie |  Diary: Song of Myself
Ano je to tak. Už mi vážně hrabe. Krom toho, že se mi pořád zdají nějaké nesmysly, tak si připadám úplně duchem nepřítomná. Čím to bude? Těžko říct. Vlastně pociťuji takový ten stav, kdy vám všechno připadá naprosto zbytečné, veškeré věci které uděláte jsou vám ukradené. Něco jako vyždímaná houba. Už bych vážně potřebovala nějaký impuls, který mě zase nahodí zpátky do starých kolejí. Taky jsem to zpozorovala na tom, co věčně poslouchám za depresivní hudbu a nad čím přitom přemýšlím. Už by to chtělo změnu a to radikální. Možná je to taky tím vším, co zažívám v práci za peklo. Ano, dost se to prostředí tam na mě podepsalo a místo toho, abych si vše dělala pěkně svým stylem a svým tempem, tak okorát přizpůsobuju život ostatním, což tak být nemá. Došlo to do bodu, že jsem dala výpověď a hledám si něco nového. Snad to zlepší nejen mojí každodenní příšernou a protivnou náladu, ale odlehčí to taky ostatním, že o mě mají starosti. Bože, jak já se těším! Ani nevíte jak. You must trust my rage!

Mimo jiné, za dva týdny se chystám na Amaranthe do Prahy. Už se těším! Byl už někdo z vás ve Storm clubu? Vůbec netuším, co si pod tím mám totiž představit. Jestli nějaký pajzl nebo něco pěkného. Těžko říct. Doufám, že se mi podaří zase se s nimi setkat, oni jsou vážně úžasní a vstřícní vůči fanouškům :-) Tak by to aspoň mělo být nebo ne? Uvidíme.







Your Body Is A Battleground (Official Lyric Video)

7. března 2014 v 13:11 | Sharrie |  Delain - Videa
Delain uveřejnili nové lyric video k písni Your Body Is A Battleground, na které spolupracoval i Marco Hietala (Nightwish, Tarot, Northern Kings). Píseň pochází z nového alba The Human Contradiction, které má v Evropě vyjít 7. dubna 2014 u Napalm Records.



I apologise people! This is revolution... But, wait! This is the new era!

5. března 2014 v 21:46 | Sharrie |  Diary: Song of Myself
Yes, I am back!
Je to víc než měsíc, co tu nepřibyl článek a ani jeden jediný řádek. Chyběla jsem vám? Spoustě z vás asi ne. Kdo by se zajímal o Sharrie? Nikdo.
Sharrie má teď takové práce, že neví kam skočit dřív. Je to ten nudný stereotyp. Domů, do práce, do školy, do práce, do práce, za přítelem, domů, do práce, do školy... No a tak pořád dokola. Horší je, že si vážně připadám už jako idiot, protože z toho všeho není žádý užitek. Tedy především z práce. Akorát nervy a starosti. Škola? Phh, flákám co můžu. A ne a ne se k tomu dokopat.
Většinu času teď trávím spánkem, odpočíváním a fantazírováním. Má mysl lítá někde po Asgardu (jo dobře, je ze mě Lokifil), bojuje v aréně v Hunger Games, seznamuje se s upíry, hraje hru o trůny a kreslí prapodivné depresivní obrázky...
ALE! Všechno zlé je k něčemu dobré. Rozhodla jsem se k návratu na blog, vytvořila nový design a tvorba mého příběhu je v plném proudu. Taky jsem se rozhodla, že bych tu mohla i něco uveřejnit. Co říkáte? Zajímalo by vás to? Pokud ano, napište něco do komentářů a pokud máte nějaké připomínky tak též :-)
Připravte oslavu, naražte sudy piva a můžeme začít! Sharrie je zpět!

So: